06. 02. 2026 18:00 hodin
Ve foyeru divadla
vernisáž
Vernisáž výstavy. Tvorba Dušana Urbaníka prošla dlouhou cestou – od ilustrací plných obraznosti, přes konceptuální uvažování až k formální jednoduchosti, kterávšak není prázdná. Naopak, je plná. Vše, co Urbaník tvoří, je očištěné až na dřeň – bez zbytečného šumu, a přesto hluboce významové. Jeho kresby nepopisují – jsou přítomné. Nezobrazují krajinu, ale dýchají s ní. Jsou v nich stopy rytmu, zastavení, chvění – drobná vychýlení, která dávají vzniknout nové kráse. Urbaník pracuje v cyklech, ale nejde o lineární vývoj – spíše o organické rozrůstání. Jako když se větví koruna stromu, jako když se mění proud řeky. Každý list je variací na téma – jako tóny hudby, jako tichý dialog mezi formou a obsahem. Žít, tvořit, vyzkoušet, co všechno je možné. Jeho tvorba je důkazem toho, že umění nemusí být složité, aby bylo hluboké. Že výjimečnost může růst z ticha. Neobyčejná tvořivost Dušana Urbaníka nepotřebuje silná gesta – vychází zevnitř, z potřeby tvořit, z respektu k materiálu, z vnímání času. Tvorba pro něj není povoláním ani profesní drahou. Je způsobem, jak být ve světě. Jak mu naslouchat, jak ho žít – a jak jej přetavit do znaku. Jeho díla zůstávají tichá – a přesto dokážou zasáhnout. Jsou nenápadná – a přesto nezapomenutelná. Výjimečná právě v tom, co dnešní svět často ztrácí: v klidu, pokoře, soustředění. V opravdové oddanosti tomu, co má smysl. A co zůstává – i když vše ostatní pomine.
Hudební část vernisáže: Scott Ibex
Vstup volný